12. zápis
Posledních pár dnů jsem sem ani nestihla napsat…Jsem tak unavená! Kdykoliv to jde, snažím se soustředit na děcka ve škole, ale v kurzu nás zahrnují čím dál větší kopou práce a učení. Nevím, kde mi hlava stojí a do toho začala zlobit Sayuri…
Byla jsem jeden den v okolí školy, když jsem ji zahlédla u brány do Prasinek. Ukázala jsem se jí a chvilku si s ní povídala. Vypadala, stejně jako poslední asi dva roky, utrápeně a nešťastně…Prosila mě, ať ji vezmu pryč…Prosila mě, ať jdu za ní… Nechtěla jsem přes den riskovat, že nás někdo zahlédne oknem a tak jsem odmítala. Say se však sebrsala a zamířila k vodě, odhodlána do ní skočit a přelavat ke mně. To nepřicházelo v úvahu..
Po domluvě, že se po chvíli vrátíme, jsem jí pomohla ze školních pozemků a pelášily jsme pryč. Bála jsem se. Nechtěla jsem, aby měla Say problémy…Nechtěla jsem, aby mě třeba kvůli tomu vyhodili kurzu…Jenže ona byla tak utrápená..!
Natáhla jsem jí kápi na hlavu a zavedla ji nahoru do patra k Prasečí hlavě, kde jsem se před několika dny setkala se zmijozelskýma holkama. U Prasečí hlavy je teď vlastně docela bezpečno, co se týká setkání. Dost lidí se tam bojí chodit a tak je tam relativní klid..
Pobyla jsem tam se Say dobrou hodinku a pak jsem ji už nutila jít zpět. Souhlasila, ale pdo podmínkou, že jí pomůže napořád ze školy.
Nevím, co se jí stalo tak strašného, že nechce dostudovat. Říkala, že to je proto, že tam už nejsem já a Jacob a tak…A že bude studovat v jiné škole…Ale já nevím..
bylo to podlé, ale řekla jsem jí, že počkám, až si přinese kufr…Pečlvě jsem za ní zamkla a přemístila se pryč. Nechci, aby si kazila život jen proto, že trucuje…
Pár dní jsem byla prakticky pořád na kurzu. Nespím a na jídlo ani nemám pomyšlení…No a když jsem se vrátila a konečně chtěla padnout mrtvá do postele, prošla jsem přes obývák do kuchyně a tam mě něco upoutalo. Musela jsem se vrátit, abych se přesvědčila, že to tam opravdu je…Byl tam. Sayuřin kufr a klec se sovou.
Rychle jsem shodila ten překvapený výraz, jež s emi usadil na obličeji a začala pobíhat po době i po zahradě v domění, že Sa ynajdu. Nebyla nikde…A do toho mi přiletěla sova s malým vzkazem.
Psala Gina, že Say hodlá asi udělat nějako hloupost a tak…Už vím, co myslela tou hloupostí. Opravdu zdrhla ze školy.
Asi jí zabiju až jí najdu. Nejdřív jí musím ale najít…Pak jí asi sprdnu…pak jí možná odpoustím..ale musím jí dostat zpět do školy, což asi bude zbytečné, protože si jistě všimli, že tam není…Pokud tam není ale jen třeba jeden den, dalo by se to uhrát na nevolnost, nebo tak něco…
Ach jo. Co já bych dala za poklidný víkend..!