38. zápis
Dny utíkají a já je nějak nestíhám.
Jsou prázdniny a Kotel je zase plný studentů. Je to příjemné osvěžení po tom dlouhém tichu, co tam vládlo. Přes rok tam, samozřejmě, chodí dost lidí, ale všichni se baví tam tiše, že si tam člověk připadá málem sám…
No někdy mě přítomnost studentů štve. Především budoucí prváci jsou letos obzvlášť divní.
To, že věčně pobíhají, to je norální. Ale oni přiběhnou, na něco se zeptají a zase odběhnou, aniž by počkali na odpověď. To, že mi věčně čučí přes rameno, když si čtu, to už nemá smysl komentovat. Když mi ale jeden kluk vzal noviny před nosem, to už bylo na mě moc.
Včera jsem se například snad půl dne věnovala jedné dvojici prcků, kteřé zvraceli jak protrhlí. Samozřejmě do sebe nacpali něco zkaženého. Několikrt jsem jim říkala, aby zapadli n azáchod, ale oni se vesele producírovali po ubytovacích prostorech, někdy i přede mnou utíkali a blibi kde se dalo..Lektvar jsem u sebe neměla, tak jsem na ně vyzkoušela ozdravovací lektvar. Na chvíli to pomohlo, jak se zdálo..Tak jsem je nechala jít.
Když jsem ale zjistila, že do sebe to jídlo cpou schválně a poblili komplet celé patro ubytovací části v Kotli, měla jsem jich dost. Nechala jsem veškerého úklidu a ponechala je jejich osudu. Ať si je tam krysy sežerou.
Jednou už Kotel kvůli podobnému problému zavřelim tak až to udělají znovu, mě to vadit nebude. Já se na Příčnou přemístím.
Když pominu prváky, musím říct, že je to v pohodě. Dokonce jsem zase viděla spoustu ldí, které jsem dlouhou dobu neviděla. Ukázala se například Sayuri! To mi docela vyrailo dech, protože jsem ji nečekala. Tvářila se, že je to přece normálí se po dvou letech, kdy se ani slovem neozvu, ukázat a pokračovat v konverzaci…
Také se ukázala Rosa. Oznámila mi jednu docela šokující novinku – bude se vdávat! Jo! Vážně! Včera mi dokonce přinesla oznámení a pozvala mě na rozlučku se svobodou, co se dnes koná! To zase budu bulet jako malá, až ji uvidím ve svatebních šatech…
Když jsem si uvědomila, že i mě to vše asi brzy čeká, polilo mě horko. Nevím co to se mnou pořád je.
S Michaelem je vše v pořádku. Jen je poslední dobou unavený, kvůli událostem, co se teď dějí na Ministerstvu. Odmítá si pořádně odpočinout…
No a včera měl, chudák, trošku šok, když jsem u nás ubytovala Hannu. Vrátila se od rodičů a neměla se kde ubytovat, protože jí utekl ten brigádník, co dělá v Kotli. Nechtěla jsem ji nechat stát s těma jejíma kuframa v Kotli a tak jsem jí dala kamínek, ať si klidně dá věci k nám. Doma ovšem číhal Michael a byl dost překvapený, že se tam ocitla holka, kterou chytil na Obrtlé kouzlit a pak ještě v cukrárně,když nás sledovala zachumlaná do hábitu s kápí.
Jinak celé dny, kdy mám volno, trávím u Munga, kde se zhluboka nadechuju nechutných výparů z lektvarů. Tále míchám další a další lektvary. Už snad stokrát jsem se ptala Michaela, kdy toho budu moct nechat a pokaždé mi odpoví stejně „Až získám jistotu“.
Tak to v těch katakombách uhniju navždy asi. Bude ze mě pošahanec, jako byl Snape. Jsem přesvědčená, že měl mozek vygumovaný právě z těch výparů.